Tu sa nam podarilo uplne zahviezdit. Kotu sme samozrejme nenasli, ale ked sme cisla pouzili ako vzdialenost a azimut, dosli sme rovno k dalsiemu stanovisku. Finta bola v tom, ze sme posuvali nie od koty, ale miesta kde bolo natahane lano.

Tuze krásná stage! Jen škoda, že v závodě nás tlačí čas, protože tuhle lahůdečku bychom si jistě vyzkoušeli ve větším počtu než jeden hráč :-D
Úkolu se chopil Méďa a správně jsme si vybrali lano, které bylo blíž k indicii. Byli jsme teprve druhým týmem, který sem došel - potkali jsme se tu se Zakázanými podtržítky, kteří došli chvilinku před námi.
Údaje z indicie jsme rovnou použili jako metry a azimut a přivedlo nás to rovnou k tomu správnému kufříku. Teda lišili jsme se asi o 25 metrů, ale dohledání v noci nebyl problém, vzhledem ke svítícím odrazkám.
Zpětně vidím, že to byla trošku haluz, takže jsme o to víc rádi, že to vyšlo :-D

Honziq má můj obdiv. I když se s ním lano prověsilo víc než mělo a my ho "povzbuzovali" slovy, že až ho to přestane bavit, zavoláme si o řešení ;-), nevzdal to a s vypětím všech sil nakonec čísla zjistil.

Podobně jako další týmy, získali jsme čísla a nevěděli co s nimi.. Zkusili jsme je nejdřív jako tisíciny minut, ale vycházelo to v "kolečku" až o pěkný kus za "peníze", kde jsme začínali. Takže jsme zkusili azimut a vzdálenost, a to vypadalo lépe. Po cca 5 minutách hledání si honziq všiml že to co jsme považovali za čelovky dalšího týmu, je odrazka, a našli jsme kufřík- asi 50m vedle vyprojektovaných souřadnic.

Tady musím souhlasit s názorem, že místo bylo dost kolizní, jak Martin již napsal. Ale už od začátku nám pouhé dvě číslovky neseděly. Nakonec jsme se vrátili a dohledali kousek, který nám chyběl. Kdyby ovšem lanovka nebyla tak blízko místu příchodu, tak by se možná většině zkrátil čas :-)

ORG na stanovisti mel pokyn zduraznit, ze s vami mluvi vyhradne na tema bezpecnost. Nez nekam polezete, abyste se mu ukazali. On vam zadne pokyny ve hre jako takove nedaval, nevydaval zadani apod. Dost tymu se dalo nachytast stylem: oni tam lezou, tak tam taky vlezeme, asi "se to ma"...

Take jsme nenasli kotu a sli rovnou na stanoviste s lany. Spatne jsem vymyslel jak se dostat ke schrance a na lanech se placal opravdu dlouho. Sily rychle ubivaly a ta beznadej, kdyz jsem byl u krabky a nemohl se k ni dostat... Mel jsem velikanskou radost, kdyz se nakonec zadarilo. Pruves jsem mel solidni a nemit dost dlouho smycku a karabiny navic asi bych nedosahnul...zkratka za blbost se plati :-) Jinak stage moc hezka do budoucna aspon vim jak na ni. Cisla jsem pouzili na azimut a vzdalenost a nastesti jsme kufrik objevili, byla to nase posledni stage, zasek tady by nas pekne mrzel.

S nalezenim koty Krucenberk nebyl v nasem test pripade az tak velky problem. Pravda, teren bylo dost zarostly, ale stacilo se chvili motat v hustniku a podarilo se nam nalezt oznaceny vrchol s instrukcemi.

Pro odlov se nam zdalo idelani zvolit metodu odlovu zespodu (tedy v mistech, kde bylo lano nize, nez samotna tuba). V dobe naseho testu bylo povoleno si zde prehodit lanko, nasledne jsme vytahli tezky provazovy zebrik, ktery jsem nosil celou trasu na zadech. Sikovna Sarka se tak pomerne rychle dostala na lano a pokracovala zkusene s pomoci blokantu za tubou. Zde nastal lehce problem s tim, ze byla dale od tuby a nemohla dosahnout. Stacilo mirne zatahnout zebrikem (drzicim na lane) v pozadovanem smeru a dostali jsme ji do potrebne pozice pro odlov.

Tato technicky narocna stage se mi moc libila. Je mi tedy lito, ze jsem se v noci pri zavode k ni uz nedostal s fotoaparatem, ackoliv jsem byl jiz velmi blizko a mel v planu ji zaznamenat. Po nekolika hodinach foceni mi ve 2.00 v noci selhala zalozni baterie do fotaku. Doma se tvarila ready for use, ale nedalo se s ni fotit ;-(
Tim se omlouvam orgum, ze jsem z teto krasne stage fotky nemohl dodat.
Sinuhet

Navigace na tuto stage byla pouze dle mapy, takze jsme vlastne nemeli presnou souradnici a kdyz jsem dosli na misto, kde jsme byli cca 20m od bodu z mapy a tam byl ORG, ktery se nas sam od sebe ujal, tak nejak nebyl duvod hledat neco jineho. Tim jsme si znacne zkomplikovali zivot, protoze jsme ziskali cisla a nevedeli co s nima. Vadilo nam, ze to nesedi k systemu hry, kdy je vse krasne jasne a zapada do sebe, tady nam zbylo jen hadani. zkusili jsme azimut a vzdalenost. Tam samozrejme nic, ale moc daleko jsme nebyli, tak jsme zkusili cisla prohodit a to nas poslalo zpatky kousek za kotu a pri tom jsme narazili na to co jsme meli najit napoprve. Ano, meli jsme byt asi duslednejsi, ale nejak nebylo proc byt. Takze zde si myslim, ze mela byt uvazovana nejaka kolizni vzdalenost a nebo to aspon pritomny ORG mohl kontrolovat, kdo uz ma narok jit k nemu a kdo jeste ne.

Tady jsme strávili skoro hodinu, ačkoli jsme tu byli jediní. Když Vítek šplhal na strom, tak tam již chybělo značné množství větví, takže měl problém se dostat nahoru. A když už byl nahoře, tak měl velké potíže se karabinou vůbec přicvaknout k lanu, neboť mimo jiné tam chyběla větev. Chudák z toho byl úplně vyšťavěný. Škoda. Jinak hezké.